na Blog.cz

Časté argumenty zní, že mléko zahleňuje a lidský organismus si s tím neumí poradit. Jindy slyšíme o nemocech z mléka, ekologických důvodech, znečišťování životního prostředí produkcí mléka a jeho zpracováním, genetickou manipulací (krmiv, zvířat) či životnímu prostředí škodící dopravou. Ekonomičtí odpůrci zase zmiňují průmyslový charakter výroby a postupující globalizaci.

Podívejte se na některé argumenty proti pití mléka - a na to, jak je odborníci vyvracejí.

Kritici konzumace mléka například tvrdí, že člověk je jediný savec, který pije mléko jiného savce (krávy). Argumentují tím, že všichni savci v přírodě se mlékem živí přibližně do doby, kdy ztrojnásobí svou porodní váhu, a to ještě od vlastního druhu a nikoli od jiných zvířat. Podle odpůrců ztrácí lidé od přibližně pěti let schopnost trávit laktózu. Ta pak v trávicím traktu kvasí a je příčinou řady zdravotních problémů.

Člověk je živočišným druhem, jehož stravování se od jiných savců podstatně liší a je jediným, jehož mládě vyžaduje velmi dlouhou péči. Lidský druh vstřebává potřebné množství vápníku právě a nejsnáze z kravského mléka, a to po celý život. Pokud má člověk potíže s trávením kravského mléka, jedná se o anomálii jedince, nikoliv lidského druhu.

Tato tzv. "laktózová intolerance" se vyskytuje v průměru jen asi u 2- 10% Evropanů. Výzkumy navíc dokazují, že lidská evoluce za posledních pět tisíc let udělala největší skok v lidské historii a velmi se zrychlila. "Mnohé z nedávných genetických změn jsou přitom odrazem změn v lidském stravování, které s sebou přineslo zemědělství," tvrdí například antropolog John Hawks z univerzity ve Wisconsinu. "U Evropanů byl v rámci těchto změn relativně nedávno objeven gen, který jim v dospělosti pomáhá lépe trávit mléko," potvrzuje ing. Jiří Kopáček, CSc, předseda Českomoravského svazu mlékárenského.

Mléko vytváří na sliznici trávicího traktu ochranný film (emulze tuku a vody), který se po velmi krátké době trávením rozkládá na základní živiny. V minulosti se naopak této vlastnosti mléka využívalo při léčbě zánětlivých onemocnění trávicího traktu.

Podle některých názorů lze tento důležitý prvek získat i z ovoce, zeleniny nebo minerálních vod.

Pravda: Vápník z mléka je lépe využitelný lidským organismem. Je v rozpustné formě (30% vápníku) prochází střevní stěnou a zbytek je snadno rozpustný enzymy žaludku a střeva. Např. u špenátu je v rozpustné formě jenom asi 5%. U zelí a sóji, kde má vápník stejné vlastnosti jako u mléka, je ovšem celkový obsah vápníku velice nízký (vápník ve sklenici mléka odpovídá obsahu vápníku v 1 kg zelí). V minerálních vodách je vápník sice v rozpustné formě, ovšem minerálními vodami se nelze uživit. K dobré využitelnosti vápníku z mléka přispívá obsah látek, které preferují absorpci vápníku před fosforem ve střevě (fosfopeptidy a laktóza) a udržují tak poměr Ca/P větší než 1.

Všechny dosavadní výzkumy ukazují mezi spotřebou vápníku a kostní hmotou jasnou spojitost, zvyšující se s věkem. Je jisté, že vápník je základním faktorem konstrukce kostí. "Mléčný" vápník je díky vazbě na mléčné bílkoviny pro lidský organismus prospěšnější než vápník podávaný jako lék.

Údajně způsobují kyselou reakci, proto dochází ke ztrátě vápníku močí. Lépe je jíst rostlinné bílkoviny. Vegetariáni často tvrdí, že aminokyseliny okyselují krev a rostlinné bílkoviny, obsahující méně volných aminokyselin, jsou lepší pro vývoj kostí.

Je to právě naopak, např. u velmi konzumované rýže. Ztráta vápníku močí je více než kompenzována lepší absorpcí vápníku z mléka ve střevě. Živočišné bílkoviny jsou všestranně výživově vhodnější než rostlinné.

Finská statistika prokázala, že kde je docilována nejvyšší spotřeba mléka, je také častý výskyt cukrovky.

Nikdy nebyla prokázána jakákoliv příčinná souvislost, právě naopak. Pravidelný konzum několika mléčných porcí denně má positivní efekt proti výskytu diabetes.

Vysoký podíl tuku způsobuje zvýšenou hladinu cholesterolu a tím i rostoucí riziko vzniku kardiovaskulárních nemocí.

Mléko obsahuje jen 3,5 % tuku a 0 - 12 mg cholesterolu (odstředěné a plnotučné) ve 100 ml. Cholesterol ze stravy se projevuje 1/3 cholesterolu v krvi. Výzkumy naopak ukazují žádoucí vztah mezi tělesnou váhou a spotřebou mléčných potravin.

Číňané, kteří vykazují nízkou spotřebu mléka, trpí osteoporózou méně než Skandinávci nebo Američané, kteří konzumují mléka hodně

Průměrná spotřeba vápníku v Asii je skutečně nízká, stejně tak je pravdou nižší výskyt osteoporózy. Příčinou je však výrazně vyšší průměrný věk u skandinávské či americké populace ve srovnání s asijskými zeměmi - riziko následků osteoporózy je ve vyšším věku rozhodně mnohonásobně vyšší než u průměrného věku Asiatů, u kterých zároveň působí také vyšší příjem vitaminu D. Asiaté jsou také obvykle menší, a tedy kosti jsou méně namáhané a je potřeba zdůraznit, že Asiaté mají v průměru i více pohybu. Sója, v daleko vyšší míře konzumovaná v Asii, (fytoestrogeny) rovněž působí příznivě. Příčinou faktu tedy není spotřeba mléka, ale zcela jiné faktory.

Důvodem je vysok obsah soli, bez níž nejsou chutné.

Většina mléčných potravin (mléko, jogurty) má proti hypertenzi pozitivní vliv. A jen velmi citlivé osoby na sůl (3 z 10 hypertoniků) musejí slané potraviny omezovat. Jedná se však spíše o uzeniny, které jsou hlavním zdrojem soli v potravě, chléb a z mléčných výrobků pak skupina sýrů v solném nálevu (např. Feta).