Denisa Dvořáková: Já dietu držet nemusím
.X.x.Příběhy.x.X.
Denisa Dvořáková: Já dietu držet nemusím
21. prosince 2010 v 16:00Jak to vidí matka anorektičky?
16. prosince 2010 v 16:00
Můj příběh by se dal nazvat Matka anorektičky.
Kdo to nezažil, těžko může posoudit, co to vůbec znamená, chtěla bych se s vámi podělit o moje poznání s touto nemocí.
Já jsem hlad
9. prosince 2010 v 8:00"Byly to dva roky pekla a i Michal začínal být netrpělivý. Vyčítal mi, že jsem příliš zaujatá nemocným dítětem, že jsem mu vzdálená, nevěnuji se mu. Prosila jsem ho, ať počká pár měsíců než definitivně skončíme chemoterapii. A právě v té době se znovu objevily moje problémy s jídlem. Byla jsem ve stresu, nechtělo se mi jíst, chodit někam na obědy.
Vynechávala jsem. Cítila jsem, že se v mém životě děje něco nekontrolovatelného. Nemohla jsem nijak ovlivnit nemoc svého dítěte, nemohla jsem ovlivnit jestli přežije nebo zemře. A něco se dělo s Michalem. Něco vážného. Byla jsem zmatená. Cítila jsem, že ho ztrácím a nedokázala jsem tomu zabránit. Pomalu se připlížil mě už ten dobře známý pocit, že jídlo mám ve své moci. Jídlo jsem mohla kontrolovat a ovládat. Začalo se to stupňovat, souběžně s tím, jak jsem vytušila, že do Michalova života vstoupil někdo další.
Až díky bulimi si jí máma všimla!
4. prosince 2010 v 12:00
Co všechno si některé děti musí prožít než si jich začnou rodiče všímat a starat se o ně?Zase toužím být normální
3. prosince 2010 v 16:00S šokujícími 23 kg patří slečna Lenka k nejvážnějším případům nemoci zvané anorexie. Už nikdy nebude mít děti, už nikdy nebude normální...
Když se každé ráno probudím a podívám do zrcadla, zvedne se mi z toho pohledu žaludek. Zoufale toužím být normální, žít jako normální mladá žena v mém věku, mít svého kluka a chodit s ním. Ale nemůžu. Vážím necelých 23 kg a pořád si myslím, že jsem tlustá," svěřuje se Lenka (22) z Prahy a vyčerpaně se odmlčí.
Po chvíli naváže: "Stačí mi podívat se, jaká mám stehna. 'Tloustnou mi nohy,' oznámím mámě a ona jen potřese hlavou a jde pryč. Vím, že na takový hovor už nemá sílu. Uvědomuju si, že se zabíjím, ale stejně nedokážu vzít nic do úst. Jediné, co za den do sebe dostanu, jsou čtyři malé hořké čokolády a jedna cola.
I kdybych si chtěla vzít něco jiného, stejně bych to zase vyzvrátila. Bojím se i dotknout někoho najedeného, aby mě nenakazil kaloriemi. Už roky jsem nevkročila do kuchyně. Po tak dlouhém odmítání jídla už jinak prostě nemůžu. Nechci umřít, své chování však nedokážu změnit."
,,Ze začarovaného kruhu přejídání a zvracení mi pomohl až přítel."
1. prosince 2010 v 18:00
Zvracela jsem na půdě do igelitky.
,,Začalo to úplně nevinně, ve druhém ročníku na střední škole na internátě. V dospívání jsem se svým tělem byla spokojená a neodpírala jsem si vůbec nic.
Z deníčku jedné anorektičky
30. listopadu 2010 v 18:00Mílý deníčku,
ani nevím co je přesně za den, jen vím, že jsem tady zavřená už asi 2 měsíce:-(. Venku krásně svítí sluníčko, rtut teploměru se šplhá ke 30C a já tady sedím u okna v pletených ponožkách, pod teplou dekou a i přesto všechno se klepu zimou. Tady v psychiatrické léčebně v Bohunicích.
Co asi tak dělá Terezka, moje Terezka. Určitě si ted užívá letních dnů, a jak jí znám jistě někde na koupališti loví ty nejkrásnější kluky pod sluncem. Ani se zamnou nepřijde podívat. Už je to tak dlouho, co tu byla naposledy. Jak vlastně dlouho? Tři dny? No jo, zase tak dlouho ne, jenom pro mě je to věčnost. Včera mi přišel dopis od mamky, píše, že Tadeášek ( můj bráška ) už udělal první krůčky, a já to nemohu vidět:-(. Že prý se po mě ptají spolužačky a kamarádky, ale nechapu, proč zamnou nemohou přijít. To se mě štítí, nebo se bojí pohledu na mě? Ne je to jiný důvod, nepustí je sem, návštěvy a telefonáty tu máme jenom za odměny. Pro ně výhra ( to, že do sebe nasoukám to připravené jídlo v časovém limitu ), ale co je to pro mě? Pro mě je to trest a utrpení!!!!
Všechny moje spolubydlící z pokoje jsou doma, ale já? Já tady musím stále být. Chci domu!!!
Mám strach!!!
Příběh jedné anorektičky
26. listopadu 2010 v 8:00S anorexií, jež může skončit i smrtí, bojovala řada dívek, bohužel ne všechny dopadly tak dobře jako Sandra (20). Proč zákeřná choroba propukla právě u ní, prozradila sama: "Nikdy jsem nepatřila mezi sebevědomé dívky, nelíbily se mi moje nohy a úplně jsem nesnášela své pozadí. Pořád jsem vymýšlela, jak ho zamaskovat svetrem nebo sukní přes kalhoty, ale výsledek mě nikdy neuspokojil.
Příběh anorektičky Adély...Happy End
25. listopadu 2010 v 8:00Příběh vyléčené anorektičky Mgr. Lenka Mičová Ráda bych Vám dodala naději, ať už jste přímo dívka nebo chlapec trpící anorexií nebo rodič či partner anorektičky, a napíšu Vám zde skutečný příběh dívky, která anorexií trpěla a po postupně se sní úspěšně vypořádala. Ze zkušenosti vím, že vyléčené anorektičky se už do poraden nevrací, rovněž ani jejich rodiče a tak není mnoho těch, kteří se se svým úspěšným bojem po čase pochlubí, aby dodali naději právě nemocným, popř. aby se podělili o zkušenosti, které v průběhu své nemoci získali. Před pár lety postihla mentální anorexie 16-letou dívku, říkejme jí Adéla. Adéla pochází z malého horského městečka. Po základní škole začala studovat na gymnáziu. Do té doby se učila výborně a chtěla mít dobré známky i na gymnáziu. Zpočátku měla pocit, že to nezvládne, dennodenně brečela, až ji maminka chtěla přeřadit na jinou školu. Adéla věnovala veškerý svůj volný čas učení. Navíc navštěvovala stále hudební školu. Mimoto se u nás začaly objevovat různé názory na zdravou výživu (bylo to krátce po revoluci). Protože Adéla špatně viděla a zrak se jí stále zhoršoval, začala se řídit podle rad, uveřejněných v jednom časopise. Doporučovalo se omezit bílý cukr, maso, uzeniny a naopak jíst hodně ovoce a zeleniny a navíc k tomu každý den cvičit oční cviky. Adéla se snažila všechny rady dodržovat. Postupně upravila i svůj jídelníček, omezila uzeniny, maso až po čase nejedla maso žádné.
Hana Vágnerová trpěla anorexií
26. října 2010 v 18:00
PRAHA - Modelka a herečka Hana Vágnerová (23), která v seriálu České televize Horákovi hraje přecitlivělou rebelku Evu, se léčila z anorexie! Nemoc, při které dívky kvůli své psychice chorobně hubnou a mohou pak vyčerpáním i umřít, se u ní projevila už v patnácti letech. "Někdo mi řekl, že jsem tlustá, tak jsem začala hubnout," svěřila se nedělnímu Aha! Hana. "A jeden čas jsem vážila i 38 kilo a míň," dodává mladá herečka, která by chtěla svým příběhem varovat ostatní!
Nový trend-tělo kost a kůže
26. října 2010 v 16:00Štíhlé, štíhlejší, nejštíhlejší! V Hollywoodu vypuklo hubnoucí šílenství. Kdo chce uspět, musí mít "velikost nula". Které hvězdy tomuto trendu podlehly a co dělají pro to, aby byly jako lunt?
Pozadí mají jako placku a místo prsou se jim dmou hroty bradavek. Potkáváte je v Los Angeles, jak kráčí na svých mušších nožkách, a máte pocit, že vidíte přízraky. Ale kdepak! Jsou to slavné hollywoodské herečky, které reprezentují současný ideál krásy. Nejnovější oběť hubnoucího šílenství je Angelina Jolie. Kdysi štíhlá hvězda se téměř "přes noc" změnila v průsvitnou postavu. Její kostnaté paže jsou protkány žilami a po kdysi ženských křivkách nezbyla ani ta nejmenší památka. Co se stalo? Angelina stejně jako ostatní herci padla za oběť novému trendu vychrtlosti. Nové hollywoodské pravidlo totiž zní: kdo chce práci, nesmí mít na bocích, zadku a dekoltu ani gram tuku navíc. Jedině tak se vejde do nuly (zero)- konfekční velikosti, kterou americký oděvní průmysl před necelými dvěma lety zavedl jako reakci na přetrvávající posedlost hubnutím. Nula by odpovídala české konfekční velikosti 32, která ještě v obchodech není oficiálně zavedena. Některé butiky ji ale prezentují jako XXS.
Verča - chci jen trochu zhubnout
22. října 2010 v 13:00
Ahoj všichni, píši, protože se s Vámi chci podělit o svůj příběh s bulimií a anorexií. Jak to vlastně začalo? Bylo mi šestnáct let, navštěvovala jsem SOU-Beroun, obor kuchařka.Jaká jsem byla dívka? Velmi nesmělá, bázlivá, měla jsem příliš nízké sebevědomí, jednoduše jsem se, už v té době nenáviděla. Nenáviděla jsem své tělo! Žila jsem se svím otem a nevlastní matkou.Můj otec míval, časté poznámky o mé postavě. V té době jsem vážila 62kg, při výšce 1,60m. Poslední kapkou byla poznámka od mé nevlastní matky.
Smrtící soutež ji zabila
20. října 2010 v 10:00Dívka jménem Meaghan začala s kamarádkou držet dietu. Jenže smrtící soutěž se jim vymkla z rukou.Odstrašující případ pro všechny anorektičky.
Nechci být hubená!
19. října 2010 v 16:00Skupina mladých dívek se po vyučování shromáždila v malém kadeřnictví a jejich rozhovor se po chvíli začal točit - možná stejně jako kdekoliv jinde na podobném místě ve světě - kolem ideálních tělesných tvarů. Po krátkém překřikování se téměř jednomyslně shodly, že nejkrásnější postavu ze všech přítomných má 15letá Monique Adimiová.
Pavlíny příběh
18. října 2010 v 10:00Vsechno to zacalo pred dvema lety.byla jsem zdrava slecna 177/60!!!Ale vzdycky jsem obdivovala hodne hubeny holky a tak jsem se jim chtela asi vyrovnat.Misto toho, abych zacala drzet nejakou normalni"zdravou"dietu, blbla jsem... zkousela jsem zvracet,a i kdyz jsem mela dobrej pocit z toho, ze vlastne nic nejim, moje vaha cely dva roky stala na miste. ani nevim proc, ale tento rok v zari jsem se rozhodla k radikalni zmene...vubec nejist.NIC!!! Uz to tak tahnu ctyri mesice, zhubla 15 kilo a citim se vyborne.
Pavla Sudová
23. září 2010 v 18:00
Hubená Sudová: Chci se vrátit!
Pavla Sudová už dávno není tou dívkou, která loni nadchla na Miss ČR diváky. Rodačka z Plzně studovala střední sportovně podnikatelskou školu, a tak se nikdo nedivil, že se v pražské společnosti příliš neobjevovala.
Pavla však zatím řešila jednu z nejzákeřnějších nemocí dnešní doby - mentální anorexii. Nemoc, při které není člověk schopen přijímat potravu. Ta způsobila, že z už tak štíhlé Miss Sympatie zůstal jen stín.
Od nemoci, jejíž kořeny jsou podle Pavliných slov v rodinných problémech, se poprvé ve společnosti objevila tento týden. S kamarádkou vicemiss Michaelou Wostlovou si vyšly na premiéru filmu Království nebeské.
"Už je to o moc lepší, ale školu jsem musela přerušit. Teď bych se ráda vrátila k modelingu, abych vydělala nějaké peníze, protože škola je soukromá a musím ji z něčeho zaplatit," přiznala Pavla, která ačkoli se úspěšně léčí, ohromila svou hubenou postavou většinu hostů večírku.
"Všechno zlé je ale pro něco dobré, s tátou byly nějaké problémy a od mé nemoci začal sekat dobrotu," dodává Pavla.
Adéla 17
14. září 2010 v 12:00
Ani nevim,jak jsem do toho spadla,jediný co si pamatuju je to,že jednou moje kámoška začala držet dietu,to nám bylo asi čtrnáct.Nachtěla jsem bejt pozadu,tak jsem se přidala.Nemyslim,že jsem byla nějak tlustá,měla jsem 170cm a 61kilo,ale přesto jsem začala s tim blbnutím.Chodili jsme každej den běhat asi 8kiláků kolem rybníka,kupovaly jsme si samý nízkotučný jogurty,celozrný rohlíky a tak.A já se ani nenadála a za dva měsíce jsem měla o šest kilo míň.Říkala jsem si,že je to docela dobrý,protože si mě začali víc všímat i kluci.Tak mi nebránilo nic v tom,abych hubla dál...
Vím, jak chutná vzduch 7
12. září 2010 v 18:007. část
Vím, jak chutná vzduch 6
11. září 2010 v 18:006. část
Vím, jak chutná vzduch 5
10. září 2010 v 18:00část 5.
Vím, jak chutná vzduch 4
9. září 2010 v 18:004. část
Vím, jak chutná vzduch 3
8. září 2010 v 18:003. část
Vím, jak chutná vzduch 2
7. září 2010 v 18:002. část
Vím, jak chutná vzduch - Maria Hirse
5. září 2010 v 18:001. část
Z anorektičky kulturistkou
5. září 2010 v 8:00 Když přítel řekl Karin, že má nadváhu, odstartoval tak posedlost, která ji málem stála život.
